Ojedinělé skleněné výtahy u cihlové bytovky

Třebíč | Je to nepřehlédnutelná novinka v třebíčské čtvrti Horka – Domky. Lidé tam chodí zvědavě okukovat nové skleněné výtahy, které si nechali vlastníci bytů jednoho z domů v Družstevní ulici přistavět zvenčí.

„Je to ojedinělé technické řešení i v rámci republiky u těchto cihlových domů s typovým označením T02-B. V Československu se stavěly na přelomu 50. a 60. let minulého století,“ říká Zdeněk Veškrna, ředitel Stavebního bytového družstva Třebíč (SBD), které zajišťuje správu domu.

Dřívější normy určovaly, že bytové domy musejí mít výtah až v případě, pokud mají pět a více pater. Dům typu T02-B je čtyřpatrový. A postavily se jich po celé zemi určitě stovky, ne-li tisíce. Jsou charakteristické jednou významnou technickou překážkou: prostor schodiště mají omezený, nelze tudíž dodatečně vměstnat výtah mezi schodišťová ramena.

Hlavním iniciátorem budování vnějších skleněných výtahů, o kterých je řeč, byla předsedkyně společenství vlastníků, advokátka Jana Pučalíková, která v tomto domě v třebíčské Družstevní ulici bydlí v posledním patře. „Já takový pěkný skleněný výtah viděla poprvé před mnoha lety na výletě v Paříži. Pak mi syn poslal fotku z Brna, kde u výstaviště u domu jiného typu mají taky takový,“ uvedla.

Paní Pučalíková společně s SBD Třebíč nakonec zvládli vyřídit projekt i stavební povolení. A výtahy, které dodala místní firma, dnes dobře fungují. Celé to stálo dva roky úsilí. „Které se opravdu vyplatilo,“ zdůrazňuje Jana Pučalíková. Dům má vyšší hodnotu, na trhu realit je atraktivnější, hůř pohybliví lidé nejsou vězni ve svých bytech a mladé rodiny s dětmi lepší mobilitu rovněž vítají.

Do výtahů se nastupuje zevnitř i zvenčí, každý bydlící má pro vstup do výtahu speciální čip. Do domu se tak nedostanou nezvaní hosté. Uvnitř domu se vystupuje vždy v mezipatře na podestu. Jinak to technicky nešlo vyřešit. K bytům se pak schází po schodišti. Výjimkou je poslední patro, kam se pár zbývajících schodů vzhůru musí vystoupat po svých. Což je ovšem pořád lepší, než absolvovat pěšky všechna patra od přízemí. Vnější plášť výtahu je z bezpečnostního skla, odolného vůči vandalům. Mytí od specializované firmy je naplánované dvakrát ročně. Ale výtah by mohl být opláštěný i jiným neprůhledným materiálem. I to je možné.

Nezvyšovali fond oprav

A na kolik projekt vyšel? Pořízení dvou prosklených výtahů stálo dohromady 3,8 milionu korun. „Splátky bance jsou rozložené na tak dlouhou dobu, aby nebylo nutné zvyšovat příspěvek do fondu oprav,“ poznamenala Pučalíková. Z celkové sumy si bezmála půl milionu korun vyžádalo přeložení inženýrských sítí, které byly v zemi okolo domu zrovna v místech, kde nyní stojí výtahy. Jen vyřídit přeložky trvalo půl roku.

Bytové družstvo a majitelé bytů hledali možnost spolufinancování pomocí dotací. To se nakonec nepodařilo, byť se přihlásili do programu Bytové domy bez bariér. Jeho podmínky byly nastavené poměrně striktně, vyžadovaly vyšší míru bezbariérovosti. Vadilo zejména, že do bytů v posledním patře se musí vystoupat po několika schodech, byť jiné technické řešení nebylo možné.

 
A jak to bylo s domlouváním se mezi samotnými obyvateli domu? „Na pořizovacích nákladech se podílejí všichni. Na provozních nákladech pak majitelé bytů od druhého nadzemního podlaží výše,“ vysvětlil Zdeněk Veškrna.

Významnou roli hrají i stanovy zdejšího společenství vlastníků bytových jednotek. Ty si společenství novelizovalo v roce 2014 s platností nového občanského zákoníku. Majitelé se tehdy domluvili, že do stanov zanesou zásadní věc: na důležitých věcech musí být shoda v tom smyslu, že na shromáždění přijde většina a z ní opět většina přítomných souhlasí. Už se tak nemůže stát, že jeden či dva majitelé, kteří nesouhlasí s nějakým projektem, zablokují jeho realizaci.

Jak ředitel Veškrna prozradil, po vzoru této první vlaštovky se v Třebíči chystají další tři podobné projekty v okolí Družstevní ulice. „Lidi to zkrátka hodně zaujalo,“ dodal.

Sdílejte článek:

Váš názor na článek (vstup do sekce VĚŘEJNÉ FÓRUM)

Autor: Hana Jakubcová
Zdroj: denik.cz | 14.8.2018