O budoucnosti školáků na vozíku často rozhodují chybějící výtahy

Výtahy najdeme v římském Koloseu i na Pražském Hradě. Moderní technologie dnes umožňují instalace i tam, kde by ještě před několika lety působily téměř nemožně. V českých školách se však bezbariérovost prosazuje mnohem pomaleji, než by odpovídalo technickým možnostem.
 

 
V České republice stále existují stovky škol, kam se dítě na vozíku nedostane do všech pater budovy. Ne proto, že by neexistovalo technické řešení. Ale protože se problém dlouhodobě neřeší. Zatímco většina dětí si vybírá školu podle toho, co je baví a v čem jsou dobré, děti s tělesným handicapem často řeší úplně jinou otázku: Dostanu se vůbec do třídy?

Jejich rodiče proto před nástupem obvolávají a objíždějí desítky škol, zjišťují rozměry dveří, počet schodů, přístup na toalety nebo možnost přesunu mezi patry. Neexistuje přitom žádný spolehlivý přehled skutečně bezbariérových škol. Rodiny tak tráví týdny hledáním informací, které by měly být dávno veřejně dostupné. Někdy rezignují a nechají dítě na domácím vzdělávání, jindy jej denně vozí desítky kilometrů do školy. Někteří hledají řešení a zkouší vedení školy a zřizovatele přimět k vybudování výtahu.

"O zákonech, technických možnostech i stavebních řešeních výtahů toho pak rodiče malých vozíčkářů vědí víc, než by kdy doufali. Často jim totiž nezbývá nic jiného, než aby rekonstrukci sami iniciovali. A ano, je to přesně tak obrovsky náročné, jak to zní", říká Jindra Landová, zakladatelka iniciativy Výtahy do škol, která hledáním řešení, jak umožnit své školou povinné dceři navštěvovat spádovou školu, strávila už téměř tři roky. Přesto to není nemožné. Právě díky iniciativě rodičů dnes několik škol v Česku nové výtahy má.

Rodiče handicapovaných žáků však nejsou těmi, kdo by měli výtahy ve školách řešit. "Bohužel nikdo jiný to zatím nedělá. Školy se většinou odvolávají na zřizovatele, zřizovatelé na rozpočtové možnosti a stát na samostatnou působnost obcí. Výsledkem je, že se odpovědnost často přelévá od jedněch ke druhým, zatímco děti dál čekají", říká Landová.

 

 

Výtah není nadstandard

Výtah ve školách přitom nevyužívají jen handicapované děti, ale také žáci či učitelé s dočasným zraněním, starší pedagogové nebo voliči, kteří do budovy chodí volit. Jedna stavební úprava pomáhá celé komunitě dlouhé desítky let.

Pro mnohé je bezbariérový přístup do školy základní podmínkou vzdělávání. Právě proto vznikl neziskový projekt Výtahy do škol. Pomáhá rodinám, školám i zřizovatelům orientovat se v možnostech bezbariérových úprav, sdílet zkušenosti, mapovat školy a zrychlit cestu k tomu, aby děti na vozíku nemusely studovat tam, kam se dostanou, ale tam, kam opravdu chtějí.

Bez ohledu na to, jak dobře dítě chodí či nechodí, by o jeho budoucnosti měl rozhodovat talent a píle, ne pár schodů u vstupu.

Pokud máte zkušenosti s bezbariérovými úpravami škol, víte o zajímavém projektu nebo chcete iniciativu Výtahy do škol podpořit, budeme rádi, když se nám ozvete na - jindralandova@obycejny-zivot.cz 
 

 
Jsme rádi i za finanční podporu na účet: 6213867369/0800 (Obyčejný život, z.s., která za Výtahy do škol stojí). Do poznámky, prosím, napište svůj e-mail a #vytahydoskol.

Více informací najdete na - www.vytahydoskol.cz 

 

 

Obyčejný život, z.s.
Suchý vršek 2099/49
158 00 Praha 5 - Stodůlky
IČO: 17558981