Panelové domy a nevyhovující výtahy
Není určitě tajemstvím, že v České republice se celá sídliště blíží k hranici své životnosti. Závady, jako jsou netěsnící panely, špatná statika domů a také normám neodpovídající výtahy, jsou někdy postrachem uživatelů bytů. Od roku 1959 do roku 1990 bylo v České republice postaveno více než 60 tisíc panelových domů, ve kterých je přibližně milión dvě stě tisíc bytů. Jinými slovy. Toto číslo představuje přes 32 % všech trvale obydlených bytů.
Přestože tyto domy byly stavěny celkem 67 různými stavebními soustavami, tak mají mnoho společných vlastností. Čili podobají se jako vejce, vejci. Bohužel, mají i mnoho společných vad. No a k těm vadám patří i už nevyhovující výtahy. Právě dotaz na ně dal vzniknout dnešnímu tématu dne. Otázka zněla. Jak je to s výměnou takových výtahů?
Jan Vágner: Zatím ta stávající situace je taková, že pokud by se vlastník panelového domu rozhodl pro celkovou rekonstrukci toho panelového domu, to znamená. Celkovou opravu, zateplení, tak v rámci takové rekonstrukce může také provést rekonstrukci nebo výměnu výtahu a v tom případě může požádat o podporu. Říká na vysvětlenou, jak je to s dotacemi na výměnu výtahů Jan Vágner, ředitel státního fondu rozvoje bydlení. Musí jít, tedy jak jsme slyšeli, o celkovou opravu panelového domu. V rámci programu podpory a rekonstrukcí panelových bytových domů.
Jan Vágner: To je program, ve kterém pomůžeme vlastně splácet úroky úvěru, který na takovou opravu poskytne banka nebo stavební spořitelna. Ta úroková dotace vlastně sníží úrokové zatížení o 4 % body. Takovouto podporu dostane vlastník, jakmile financuje úvěrem celkovou rekonstrukci panelového domu.
Vlasta Valentová: Není divu, že si mnozí majitelé domů u nás přejí výtah vyměnit. Podle Jana Dvořáka, generálního sekretáře České asociace výrobců výtahů, je u nás technická způsobilost zdviží špatná. Dokonce se nebojí říci, že se jedná o nebezpečný stav. Jaké jsou, podle něj, nejčastější závady?
Jan Dvořák: Nejhorší je klec bez klecových dveří, kde za poslední období máme 7 smrtelných zranění. Ruku v ruce s tím jdou špatné bezpečnostní uzávěry šachetních dveří, kde máme 6 smrtelných zranění. Zajímavost je, že naše výtahy nejsou vybaveny obousměrným dorozumívacím zařízením, takže zatímní rekord strávených hodin v kleci je 52 hodin.
Vlasta Valentová: Podle Jana Dvořáka se k tomu v poslední době přidávají i materiální škody. Například vyhořelé dřevěné klece výtahů. Jaká je životnost výtahů u nás? Někdy až 50 let. Jistě pochopíte, že k jejich škodě. A z České republiky ještě na skok do USA. Některé postřehy nám z používání tamních výtahů zprostředkoval zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha.
Alexandr Pícha: Dnešní výtahy v mrakodrapech mají aerodynamicky tvarované kabiny a výjimkou není dvojí režim rozjezdu pro lidi, kteří by z většího zrychlení mohli mít zdravotní problémy. Většina Američanů ale v mrakodrapech nežije. Rezidenční domy bývají často jen o málo vyšší, než jaké se staví u nás. Požadavky na výtahy v těchto budovách lapidárně popisuje manažér v rezidenční čtvrti v Georgtownu, Allen Thomason.
Allen Thomason: Mám na starosti domy s výtahy. Pro lidi tady hodně znamená bezpečnost a čas. Kdyby se náhodou stalo, že se výtah porouchá, v domě s recepcí musí být zprovozněn do pěti až deseti minut. Domy bez recepce mají na starosti specializované firmy. I výtahy v méně drahých domech mají tlačítka nebo call box napojené na jejich centrály. Takže se nemusíte bát vstoupit do výtahu bez mobilního telefonu.
Autor: Vlasta Valentová
Zdroj: Český rozhlas | 2006